Manžel si jednou všiml, když dceru zvedal do výšky, že se jí divně zablesklo oko, ale BOHUŽEL to neřekl nahlas. Možná, že bychom se začali zajímat už dřív.

Jednou, když jsem si pustila internet, ve zprávách se objevil článek o tom, jak babička zachránila vnuka před rakovinou oka. Nejdřív jsem si přečetla jen titulek a klikla jinam, protože mě to moc nezajímalo, ale potom mi v hlavě zaznělo: PŘEČTI SI TO!!! To byl signál shora. Díky Bohu za něj, jinak nevím, jak by to dopadlo. Článek jsem si přečetla a když jsem spatřila fotku dítěte, jak mu svítí oko, krve by se ve mě nedořezal, říkám si TO MÁME MY!!! Silvince bylo 8 měsíců. Úplně se mi klepou při psaní ruce, když na to teď vzpomínám. Jaký to byl šok, ta nejistota co bude? Článek s fotkou a na porovnání pár fotek Silvinky jsem si stáhla na flashku a druhý den běžela na pediatrii. Povídám paní doktorce, co jsem zjistila a ukázala jí fotky. Setkala se s tím poprvé, myslela, že to snad ono nebude. Objednala nás na oční. Snažila se o přednostní termín, protože jsem byla značně vystresovaná, aby měla dušička klid. Termín jsme dostali až za týden. To bylo strašný, čekat tak dlouho v nejistotě. Na očním jí rozkapaly oči, posvítili baterkou, 3 lidi na ní klečeli, aby se vůbec nechala vyšetřit. Doktorka říkala, že tam něco je, ale že neví, jestli to není jen odchlípnutá sítnice. Objednala nás do Hradce Králové do Fakultní nemocnice. Na cestě domů zvoní telefon od paní doktorky z očního, že můžeme jet do HK hned, že tam na nás počkají, když už má rozkapané oči. Odjíždíme okamžitě. Po vyšetření na ultrazvuku se dovídáme krutou pravdu: TUMOR.

Objednávají nás do Motola, termín za 14 dní. S brekem opouštíme nemocnici a jedem domů. Co bude dál? Jakou má šanci? Jak moc je to zlý? Je to k nevydržení. Naštěstí se z Motola ozvali a vzali nás o 5 dní dřív. Přijala nás moc hodná paní doktorka Darsová, koukla do oka a měla hned jasno. RETINOBLASTOM. Zasažené je jedno oko, to druhé je naštěstí zdravé.  Dozvídáme se, že se to dá léčit, čeká nás 6 cyklů chemoredukce. Ještě ten den jsme přijati na oční, kde během 2 dní udělají potřebná vyšetření. V pátek nás pustili domů a v pondělí už jsme kapali 1. chemoredukci na onkologii.  Nádor byl dost velký 14x14x9 mm. Následovaly rezonance, oční vyšetření, laserování, kryo a chemoredukce. Počet narkóz radši ani nepočítám. Silvinka to zvládla všechno dobře, za celou dobu zvracela nanejvýš 10x. Krevní obraz měla taky OK, nepotřebovala ani jednou transfuzi. Nádor se zmenšil. Teď jezdíme jednou za 5 týdnů na oční, stále se objevuje jedno ložisko.  Silvince je teď 2,5 roku a je to hodně živé, normální „zdravé“ dítě. Kdo to neví, nepozná, že by měla nějaký handicap. Bereme to jak to je, zbytečně se netrápíme a snažíme se myslet pozitivně.