Jdi na obsah Jdi na menu
 


Od paní Kristýny 23.1.2016

3. 2. 2018

Děkuji moc za tak pohotovou odpověď .. Už jsme prohlíželi snad milion fotek co máme :-) a nikde nic i jsme syna od čtvrtka fotili tolikrát 2ma foťáky a mobil s bleskem snad od každého člena rodiny a také nikde nic , už chudinka když vidí foťák tak utíká .. Samozřejmě jistotu budu mít až po kontrole očního ale i tak jste mě dost uklidnila a podpořila . moc moc Vám děkuji a určitě se ozvu. Držím Vám a všem ostatním dětičkám a rodičům hodně síly štěstí a hlavně zdraví.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobrý večer tak jsme po kontrole a vše dobře dopadlo DÍKY BOHU! ale musím říct že v jednu chvíli to opravdu vypadalo že v očičku něco je, v pondělí jsme jeli k dětské dr koukala na malého baterkou pak na fotku a řekla že je to odraz ale ať dojdem na oční. šli jsme na oční do Příbrami tam byla paní dr která teda nedělá děti a nazvala mě hysterickou matkou. koukla na malého- bez rozkapání, kouknutí trvalo cca 5min s tím že se to nedá že malý nedrží... a že máme přijít toho 9.2 . přijeli jsme domu vyfotila jsem malého- ale tedy na tom samém místě a očičko zářilo znova. a já opět začala panikařit , pak mi psala paní Lucie z Vašich stránek že dr. bez rozkapání očička nemohla nic vidět a já začala šílet. Lucie mi poslala číslo do Motola ,tam jsem se tedy nedovolala, tak jsem začala pátrat na netu hledala nejbližšího očního který nás okamžitě vezme. Našla jsem pana dr  Hrona v Rokycanech zavolala jsem a sestřička ať přijedeme hned. přijeli jsme vzali nás okamžitě pan dr. se podíval na fotky a s Vážným podezřením povídá že to opravdu vypadá na Retinoblastom -tak hrozně jako mi bylo v té chvíli mi ještě nikdy nebylo. sestřička okamžitě rozkapala synovi očička a řekla ať počkáme 30min v čekárně- nejhorších nejdelších minut co jsem kdy zažila ten pocit bezmoci zoufalství... po 30ti minutách jsme se vrátili do ordinace pan doktor začal svítit malému do očí bohužel když to tak řeknu nešlo to po dobrém malý si musel lehnut na lehátko a drželi jsme ho tří malý plakal kopal ale pan doktor byl tak skvělý že nás opravdu neodbil a vyšetřoval tak dlouho dokud se syn nenechal! a nejkrásnější věta co pan doktor vyslovil - maminko nic v očičkách nemá jsou čistá. Bože jak já jsem šťastná...Pořád jsem z toho taková rozhozená byl to nápor na nervy a hrozný strach ....a teď, když jsem si sama zažila tu hroznou bezmoc to čekání a pomyslím na rodiče a dětičky které takové štěstí neměli a byl jim diagnostikován Retinoblastom nebo jiné onkologické onemocnění opravdu mám oči plné slz, chtěla bych vzkázat : všem držím palce přeji hodně síly a nepřestávejte bojovat i když si teď už umím opravdu představit jak strašně je to těžké.. nikdy jsem nebyla nijak věřící či nábožensky zaměřená ale dnes opravdu upřímně můžu říct Díky Bohu za zdraví mého syna a modlím se za všechny ostatní ať svůj boj vyhrají. A opět se potvrdilo to že Zdraví je to nejcennější co člověk má.

Tak toto je náš příběh krásný večer maminka Kristýna a maličký Kubíček